Climbing the $N$-point Ladder Part I: Information in the Higher-Order Configuration-Space Clustering of Dark Matter Halos
📄 arXiv:2607.09116 · 📥 PDF · 2026-07-10 · astro-ph.CO
Authors: Sumi Kim [arXiv · scholar] , Cristiano G. Sabiu [arXiv · scholar] , Inkyu Park [arXiv · scholar]
🕰 Orloj analysis
Tento článek kvantifikuje informační obsah dvou-, tří- a spojených čtyřbodových korelačních funkcí temné hmoty v konfiguračním prostoru pomocí Fisherových předpovědí. Zjišťuje, že tříbodová korelační funkce poskytuje většinu vyššího řádu informací, zpřesňuje parametry jako σ8 a Mν, přičemž čtyřbodová korelační funkce přidává další zisky.
💡 Práce představuje cenný a komplementární přístup k analýze vyššího řádu kosmologických informací v konfiguračním prostoru, potvrzující dřívější výsledky z Fourierova prostoru a rozšiřující je na čtyřbodové korelace.
Categories:
MET-1
INF-1
COS-1
MET-2
THE-1
COS-2
✓ falsifiable, limit_reductions, modest_claims
⚠ absolute constraints limited by finite simulation ensembles
📄 Abstract
The two-point correlation function completely describes a Gaussian random field, but nonlinear gravitational growth, halo bias, and redshift-space distortions drive the late-time halo field strongly non-Gaussian, moving a substantial part of the cosmological information into higher-order correlations. We quantify the information content of the configuration-space two-, three-, and connected four-point correlation functions of Quijote dark-matter haloes at $z=0$ and fixed number density. We build Fisher forecasts for $\{Ω_m, Ω_b, h, n_s, σ_8, M_ν\}$ in real and redshift space from ${\sim}38{,}000$ GPU-accelerated $N$-point measurements. Treating the statistics as a ladder, $\mathrm{2PCF} \rightarrow +\mathrm{3PCF} \rightarrow +ζ^{(4)}_{\mathrm{conn}}$, we report the information gained at each rung. The 3PCF supplies most of the accessible higher-order information: it tightens every parameter, most strongly $σ_8$ and $M_ν$, whose degeneracy it partially breaks, with per-parameter gains consistent with those of the Fourier-space halo bispectrum on the same simulations. The connected 4PCF adds a further $\sim1.4$--$1.5\times$. This rung-to-rung increment is stable against derivative-sample noise and compression regularization, whereas the absolute constraints remain limited by the finite simulation ensembles and are reported as preliminary. We validate the measured 3PCF against a tree-level perturbation-theory model, recovering a linear bias consistent with the 2PCF. The configuration-space ladder thus offers an independent and complementary route to the higher-order information probed by the Fourier-space poly-spectra.