Superconformal mechanics from N-extended Euler-Calogero-Moser and Calogero models
📄 arXiv:2607.11468 · 📥 PDF · 2026-07-13 · hep-th
Authors: S. Krivonos [arXiv · scholar] , A. Sutulin [arXiv · scholar]
🕰 Orloj analysis
Tento článek se zabývá dvoučásticovými variantami N-rozšířených Euler-Calogero-Moserových a Calogerových modelů, z nichž autoři odvozují specifickou superkonformní mechaniku. Klíčovým zjištěním je neočekávané rozšíření supersymetrie z Osp(N|2) na SU(1,1|N) v případě Euler-Calogero-Moserova modelu, přičemž problémy s touto cestou jsou řešeny vyšším počtem fermionů.
💡 Práce představuje specifické a matematicky zajímavé rozšíření superkonformní symetrie, což má hodnotu pro teoretickou fyziku, ale bez přímých implikací pro empirické ověření.
✓ modest_claims
📄 Abstract
In this paper, we considered two-particle variants of the N-extended Euler-Calogero-Moser and Calogero models. Due the translation invariance, the center of mass can be decoupled (together with the corresponding fermions), leaving us with specific superconformal mechanics. Additional bosonic variables (spin variables) can easily be incorporated into the supercharges and the Hamiltonian. In the case of the Euler-Calogero-Moser model, the supersymmetry in the two-particle cases admits an unexpected extension from Osp(N|2) to SU(1,1|N) superconformal symmetry. The case of the Calogero model leads to purely Osp(N|2) superconformal mechanics. The way to get rid of the well-known problems along this path is to have a higher number of fermions present in the system.